Tajemná místa nad Suchovem

Louky nad Suchovem považuji za nejkrásnější místo v našem regionu. Přitom jsem o nich před pár lety neměl ani tušení. Nejdete tu všechno. Louky na nichž je rozhozeno pár starých dubů podobně jako v Čertorijích nebo na Vojšicích. Uděláte pár kroků z louky do lesa a objevíte dřevěný dům na hororovém místě jako ve filmu Více …

Rozhovor s Petrem Kubíkem

Petr Kubík (nar. 1963) Petr Kubík je syn Jožky Kubíka Filíka (1932 – 1986) a jeho synové Petr (nar. 1987) a Pavel (nar.1989) mají svoji muziku. Jen on Petr zůstal uprostřed jako ten, který se „nepotatil“ a tak ani svým synům nemohl předat muzikantské zkušenosti. Vytvořil ale jakýsi můstek mezi dědou a vnuky. Napadlo mne, Více …

ROZHOVORY z Horňácka

Novou sekci ROZHOVORY jsem založil proto, že vím o mnoha lidech z Horňácka, kterých bych se rád na něco zeptal.  Už jsem si několik jmen zapsal do poznámek. Myslím si, že většina lidí nosí uvnitř něco, co by rádi sdělili. Říkají si, kdyby se mne někdo zeptal, tak bych řekl že….Ale on se nikdy nikdo Více …

Via exploratorum de Bohemia

Ta stará cesta, možná úplně první, která vedla přes náš region, mne lákala už dlouho. Kdoví, jestli před 800 lety v našem kraji vůbec bylo nějaké osídlení, možná tak na Hradisku, ale Via exploratorum de Bohemia – tedy Cesta českých stráží, tady už zcela jistě vedla. A když jsem zjistil, že ani historici si nejsou Více …

Noc na Kubíkově vrchu

Už mne to mockrát napadlo. Na Kubíkův vrch chodím často. Byl jsem tam uprostřed horkého léta i v zimním mrazivém dnu. Ale nikdy jsem tam ještě nebyl celou noc. Už dávno jsem přišel na to, že pro muže je toulání divokou přírodou, nebo aspoň po hlubokých lesích, nezbytné. Jen tam je možné zklidnit duši, uvolnit Více …

Touhy a plány 1938

Vracel jsem se autem z Prahy. Byla to dlouhá a úmorná cesta, ale měl jsem velkou radost, vezl jsem zakázky možná na 2 roky dopředu. Výstava našich kožichů v Praze na veletrhu Móda 1938 měla velký úspěch. Otec bude překvapen. Naše kožešnictví se stále rozrůstalo, a kdoví jestli nám bude stačit kapacita strojů a taky Více …

Útěk do bezpečí 1945

Mysleli jsme si, že už je konec války, ale to nejhorší mělo teprve přijít. Bylo 11.dubna 1945, viadukt mezi Loukou a Lipovem vyletěl do povětří, lidé v Lipově opouštěli vesnici a odcházeli do Hrubé Vrbky, v Louce měli zákaz vycházení a schovávali se ve sklepech. Měl jsem strach o Aničku. Žila v Louce jen se Více …

Životní rozhodnutí 1915

Nějak jsme si v poslední době s Karolínou nerozuměli. Brali jsme se před pěti lety ještě ve Vracově, ale teď už jsme tři roky v Americe. Já pracuji ve firmě Western Electric a Karolína prodává pečivo na rohu ulice Allport str. Když jsme se brali, byl jsem tak strašně zamilovaný…Karolína vypadala na první pohled velmi Více …

Usnul jsem ve stodole

Usnul jsem ve stodole. Celé odpoledne jsme vozili seno na žebřiňáku a ukládali jej do stodoly. Ne, nebyla to taková dřina, docela nám to s mojí ženou šlo a ještě jsme se u toho nasmáli. Ale to je zásluha spíše našich dětí. Růžence je 8 let a o rok starší Jirka ji musí neustále škádlit. Více …

Byl jsem ve světě za zrcadlem…

Už jsem to nemohl vydržet. Ten neustálý tlak, starosti, problémy a strach, abych všechno zvládl. Proč se musíme neustále za něčím pachtit? Nemáme snad už dávno úplně všechno? Taky jsem udělal v životě několik chyb a už je asi nikdy nedokážu napravit. Ublížil jsem svým nejbližším a nevím, zda mně to vůbec někdy mohou odpustit. Více …

Coming home 1925

Stál jsem u okénka lodní společnosti RED STAR LINE a svíral lodní lístek pevně v ruce. Tak jsem se konečně rozhodl. Černý lístek s červeným nápisem – datum vyplutí 13. června 1925 z New Yorku do Antverp. Najednou ze mne spadla všechna ta nejistota rozhodování. Pojedu z Ameriky konečně domů. Když jsem před 17 lety Více …

Vyšel jsem z Petruchových mlýnů

Vyšel jsem z Petruchových Mlýnů a po chvilce jsem už stoupal lesní cestou nahoru do kopce. Bylo mrazivé nedělní odpoledne jako stvořené k procházce. Rozhodl jsem se věnovat jej chůzi, přemýšlení a samotě. Člověk může pustit z hlavy všechny běžné starosti a nechat volně plynout myšlenky – přijmout je a rozvíjet nebo bez obav zapudit. Více …

Štědrý den roku 1902

Utíkal jsem celou cestu. Tak moc jsem se bál, že by mně mohl ujet vlak. Byl přece jen Štědrý den a moc vlaků z Vídně do Břeclavi zrovna nejelo. Ale stihl jsem to v pořádku. Konečně jsem si oddechl, seděl jsem ve vlaku, uvelebil se na dřevěné lavici a vlak se pomalu rozjížděl. Tak moc Více …

Příliš horké léto roku 1887

Nemohl jsem v noci spát. Budily mne podivné sny. Počítal jsem své děti a vždycky mně některé chybělo. Přitom spávám velmi dobře a klidně. Na nic si nemohu stěžovat. Být mlynářem je krásná práce, živí celou naši rodinu a to máme s mojí milou ženou 7 dětí. Večer jsme se dohodli, že půjdeme brzy ráno Více …