Cyril Mandel 1873 – 1907. Tichá řeč jemných valérů malířovy palety.

 

  • autor: Doc. PhDr. Josef Maliva
  • vydala: Galerie výtvarného umění v Hodoníně v roce 2020

Někdy v létě minulého roku mně vyprávěl pan František Šalé, že vyjde knížka o Cyrilu Mandelovi. Představoval jsem si, že to bude nějaká brožura. Kolik těch obrazů mohl Cyril Mandel namalovat? Pár desítek? Umřel přece tak mladý, bylo mu 34 let. O jeho životě se toho také moc neví, životopis bude velmi stručný. Toť vše. Ano, asi to bude jen nějaká brožurka. Když jsem před vánocemi zahlédl upoutávku na knihu, už z té fotky bylo vidět, že to bude pořádná kniha. Zavolal jsem hned do GVU Hodonín a za pár dnů si knížku vyzvedl. Kniha má 207 stran a pořádně velký formát. Jméno autora mně nic neříkalo, ale to je moje vina, to by mělo. Na konci knihy je soupis díla, který obsahuje pro mne neuvěřitelných 358 obrazů a dalších 70 olejů, akvarelů a kreseb, které nelze přesně určit. Začetl jsem se s chutí do knihy, v hlavním textu autor pan Josef Maliva většinu obrazů pečlivě popsal, snažil se přiblížil atmosféru obrazu, přijít na to, proč si Cyril Mandel vybral právě takový námět, co tím chtěl vyjádřit a možná i jaké pocity u toho prožíval. Často je součástí i srovnání s Jožou Uprkou, který Mandelovi několikrát „dohodil“ práci, nechybí vysvětlení rozdílného přístupu obou malířů. Součástí knihy je i životopis Cyrila Mandela a ohlasy na jeho dílo. Obálku knihy zdobí obraz „O žních“ – léto, zlatavá barva obilí a prchavý okamžik – nejen práce, ale je třeba i kosu nabrousit…Nádherná kniha, přečetl jsem ji celou za pár večerů a udělala mně velkou radost.

Před mnoha lety jsem pátral po stopách Cyrila Mandela, vyfotil jsem si na diáčky rodný dům v Kuželově, dům, kde žil ve Velké i hrob, kde je ve Velké pochován. Pár obrazů jsem si vyfotil v galerii v Uherském Hradišti v roce 1988, paní pokladní mne upozornila, že se to nesmí a pak mne taktně nechala v galerii samotného. Možná to bylo atmosférou temné galerie, ale měl jsem pocit, že je v díle Cyrila Mandela něco tajemného. Tak jako v jeho životě i smrti…

Určitě se budu ke knize často vracet, protože vím, že právě v ní najdu vyčerpávající informace o Cyrilu Mandelovi. O to víc mě vrtalo hlavou, jak na to ten autor přišel? Jak mohl posbírat tolik informací, zjistit kde všechny ty Mandelovy obrazy jsou?

V dnešní době není problém zjistit, kdo je Josef Maliva. Napsal jsem jméno do vyhledávače a zjistil, že pan docent Josef Maliva je bývalý ředitel Galerie výtvarného umění v Hodoníně a v lednu 2021 mu bylo 90 let. Napsal jsem mu. S kontaktem mně pomohla paní doktorka Tunklová z GVU Hodonín. Požádal jsem pana docenta, zda by mně neodpověděl na pár otázek. Odpověď přišla ještě téhož dne v noci.

1. Proč jste se pustil do práce na knize o Cyrilu Mandelovi? Bylo to zadání z GVU a Vy jste jej přijal, nebo to byl Váš vlastní námět, do kterého jste se s radostí pustil? Nebo to bylo ještě jinak?

Jsem sice rodák z Olomouce, ale po studiu dějin umění jsem si zvolil práci v galerii. V roce 1959, když hodonínský Dům umění přešel do státní správy jako pobočka zlínské krajské galerie, uvolil jsem se přejít do Hodonína k vedení Domu umění. Rok na to se tato nová galerie osamostatnila. Do programu jsem si dal seznamovat veřejnost nejen s klasickým českým a světovým uměním ale rovněž s tehdy moderními umělci i se známými výtvarníky někdejšího Sdružení (hodonínského SVUM). Tak po několika výstavách, jako byl Boh. Jaroněk, nebo Joža Uprka, realizoval jsem před více než padesáti lety výstavu Cyrila Mandela. Tehdy jsem za pomoci svého pracovníka vypátral snad na 300 originálů a kolem 500 kreseb, ale finanční prostředky tehdy dovolily vydat jen útlý katalog. Proto jsem přijal nabídku paní Tunklové napsat tu knížečku. Potíž byla v tom, že už jsme nevěděli, kde obrazy hledat. Ale nakonec se podařilo najít i nějaké staré diapozitivy a velmi přispěl také jeden z umělcova příbuzných i paní Tunklová.

2. Bavila Vás ta práce? Těšil jste se, až zase budete moci usednout k práci a věnovat se knize? Nebylo období, kdy jste si říkal, proč jsem si s tou knihou vůbec začínal? Nenapadlo Vás, že jste mohl mít klid a ne zodpovědnost, že musíte knihu dokončit?

Pro mne se práce stala srdeční záležitosti, neboť jsem poznal, že autor byl vlastně pravým opakem bujarého a majetného Uprky. Byl skromný, duchovně orientovaný, nemaloval pro peníze a malbu vnímal jako osobní výpověď. Jeho obrazy nejsou halasné, povrchní a líbivé, nehýří pestrými kroji. Jsou sice drobné, ale názorově pokročilé, vždy osobité, poněkud zádumčivé jako často v životě zklamaný autor, který i v kratičkém čase svého života vytvořil úctyhodné, ale nedoceněné dílo. Jen lituji, že se mi nepodařilo získat nějakou Mandelovu práci neboť jeho obrazy mne svojí tichou a kultivovanou výtvarnou řečí oslovuji.

3. Je ještě něco nebo někdo z Horňácka, čemu byste se rád věnoval? Nějaký jiný malíř, událost, osobnost? Nebo už dokonce na něčem takovém pracujete?

Nyní se zabývám olomouckým rodákem, grafikem německé národnosti Rudolfem Matherem. I jeho díla mají sociální podtext a jeho osud končil po vystěhování do Německa neblaze. V těžké chorobě – cukrovce po ztrátě obou nohou a ve slepotě. Bez práce po večerech u počítače a v létě na zahradě si život nedovedu představit.

Bude-li všechno v pořádku, uskuteční se letos na podzim v GVU Hodonín výstava obrazů Cyrila Mandela. Dohodli jsme se s panem docentem Malivou, že to bude skvělá příležitost potkat se osobně. Už se na to moc těším.

Knihu si můžete koupit v GVU Hodonín.

Nahlédněte do knihy. Tady si můžete prohlédnout několik stránek:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.