= Rozhovory a příběhy z Horňácka =
Jan Karásek (nar. 1960) je v současné době asi nejznámější zpěvák z Lipova. I když on tvrdí, že jsou ještě dva známější. Nejčastěji vystupuje s muzikou Petra Galečky, zpívá v horňáckém mužském sboru Chotár a pozve si jej i Petr Mička, když do své muziky potřebuje sólového zpěváka jako je Jan. Nabídku zpívat ve velickém Více …
Paní Eva Šáchová (1940) je činorodá žena, která má stále spoustu práce, domluvených schůzek a setkání s přáteli i o dvě generace mladšími. Nepotrpí si na žádné formality, dokonce je raději, když ji tykají i mladí lidé. Její otec Jan Šácha (1916-1980) byl výborný muzikant, zpěvák a srdečný člověk. Bratr Jan Šácha (1944) hraje na Více …
„Magdo, nešla bys se mnou na Janáčka na Její pastorkyňu?“ Podívala se na mne shovívavým pohledem, jak se díváme na člověka, který se úplně zbláznil. „To jako myslíš na tu operu?“ „Jo, na tu operu. Hrají ji v Brně v Janáčkově divadle. Kdys byla naposled na nějakém koncertě?“ Odjela s židlí od počítače, zaklonila unaveně Více …
Rod Miškeříků je zřejmě nejrozsáhlejší muzikantský a zpěvácký rod na Horňácku. Začali jsme počítat od Petrova pradědečka Martina Miškeříka (1842 -1919), který hrál kontry v Trnově muzice. V té muzice, kterou Janáček představil na památném koncertě v Brně už v roce 1892. Od tohoto pradědečka jsme muzikantů a zpěváků v široké rodině Miškeříků napočítali 38.Ty, Více …
Paní Anna Kománková je zřejmě nejznámější zpěvačka z Horňácka. Má výjimečnou schopnost zapamatovat si stovky i složitých nápěvů písní. Nic si nezaznamenává, texty ani melodie nemá nikde zapsané, jen ve své hlavě. I ve svých 90 letech dokáže rozložit na stůl kancionál z roku 1753, kde je jen text napsaný švabachem a žádná nota, chvilku Více …
Anna Bobčíková (nar. 1940) Paní Anna Bobčíková je dcerou zpěváka a tanečníka Františka Buláňa (1899 – 1974). Sama výborně zpívá a tancuje a vyzná se v horňáckém ženském kroji jako málokdo. Spolu s manželem a třemi dětmi – dcerou Hanou (nar.1970), Pavlou (nar.1976), synem Karlem (nar. 1978) a také čtyřmi vnoučaty tvoří velkou rodinu, která Více …
Louky nad Suchovem považuji za nejkrásnější místo v našem regionu. Přitom jsem o nich před pár lety neměl ani tušení. Nejdete tu všechno. Louky na nichž je rozhozeno pár starých dubů podobně jako v Čertorijích nebo na Vojšicích. Uděláte pár kroků z louky do lesa a objevíte dřevěný dům na hororovém místě jako ve filmu Více …
Petr Kubík (nar. 1963) Petr Kubík je syn Jožky Kubíka Filíka (1932 – 1986) a jeho synové Petr (nar. 1987) a Pavel (nar.1989) mají svoji muziku. Jen on Petr zůstal uprostřed jako ten, který se „nepotatil“ a tak ani svým synům nemohl předat muzikantské zkušenosti. Vytvořil ale jakýsi můstek mezi dědou a vnuky. Napadlo mne, Více …
Novou sekci ROZHOVORY jsem založil proto, že vím o mnoha lidech z Horňácka, kterých bych se rád na něco zeptal. Už jsem si několik jmen zapsal do poznámek. Myslím si, že většina lidí nosí uvnitř něco, co by rádi sdělili. Říkají si, kdyby se mne někdo zeptal, tak bych řekl že….Ale on se nikdy nikdo Více …
Ta stará cesta, možná úplně první, která vedla přes náš region, mne lákala už dlouho. Kdoví, jestli před 800 lety v našem kraji vůbec bylo nějaké osídlení, možná tak na Hradisku, ale Via exploratorum de Bohemia – tedy Cesta českých stráží, tady už zcela jistě vedla. A když jsem zjistil, že ani historici si nejsou Více …
Už mne to mockrát napadlo. Na Kubíkův vrch chodím často. Byl jsem tam uprostřed horkého léta i v zimním mrazivém dnu. Ale nikdy jsem tam ještě nebyl celou noc. Už dávno jsem přišel na to, že pro muže je toulání divokou přírodou, nebo aspoň po hlubokých lesích, nezbytné. Jen tam je možné zklidnit duši, uvolnit Více …
Vracel jsem se autem z Prahy. Byla to dlouhá a úmorná cesta, ale měl jsem velkou radost, vezl jsem zakázky možná na 2 roky dopředu. Výstava našich kožichů v Praze na veletrhu Móda 1938 měla velký úspěch. Otec bude překvapen. Naše kožešnictví se stále rozrůstalo, a kdoví jestli nám bude stačit kapacita strojů a taky Více …
Mysleli jsme si, že už je konec války, ale to nejhorší mělo teprve přijít. Bylo 11.dubna 1945, viadukt mezi Loukou a Lipovem vyletěl do povětří, lidé v Lipově opouštěli vesnici a odcházeli do Hrubé Vrbky, v Louce měli zákaz vycházení a schovávali se ve sklepech. Měl jsem strach o Aničku. Žila v Louce jen se Více …
Nějak jsme si v poslední době s Karolínou nerozuměli. Brali jsme se před pěti lety ještě ve Vracově, ale teď už jsme tři roky v Americe. Já pracuji ve firmě Western Electric a Karolína prodává pečivo na rohu ulice Allport str. Když jsme se brali, byl jsem tak strašně zamilovaný…Karolína vypadala na první pohled velmi Více …
Usnul jsem ve stodole. Celé odpoledne jsme vozili seno na žebřiňáku a ukládali jej do stodoly. Ne, nebyla to taková dřina, docela nám to s mojí ženou šlo a ještě jsme se u toho nasmáli. Ale to je zásluha spíše našich dětí. Růžence je 8 let a o rok starší Jirka ji musí neustále škádlit. Více …